Od počátku civilizace se znalost vůní stala součástí tradic lidstva, a tuto znalost můžeme nazývat magická aromaterapie. Některé vonné rostliny se nosily jako součást oděvu anebo se vdechovala jejich vůně pro uzdravení těla. Květiny se užívaly k přivolání lásky a k zajištění jídla a ochrany. Nejvzácnější, nejdrahocennější a nejaromatičtější rostliny byly nabízeny jako obětiny bohyním a bohům. Ačkoliv cílem bylo potěšit božstva, kouř z kadidla také působil na účastníky bohoslužby. Například kouř stoupající z pálícího se kadidla přímo zvyšoval duchovní zapojení účastníků do rituálu. Vedle toho byly jisté vůně užívány v magických rituálech k navození odpovídajícího stavu vědomí, nezbytného k provádění magie. Některé vůně také zvyšovaly fyzickou (bioelektrickou) energii lidského těla, jež mohla být dále směřována k naplnění cílů rituálu. Lidé odhalili, že konkrétní vůně se úzce pojí k daným magickým záměrům jako jsou přivolání lásky, uzdravení, psychické uvědomění, očista a sex, a tak se tyto vůně inhalovaly jako součást základních rituálů využívajících fyzické energie. Takovéto techniky vydržely až do dneška a stojí u vzniku vonných olejů a tyčinek používaných v lidové a ceremoniální magii.

 

Bibliografické údaje